Pojem pasivní dům se již stal obecně známým a počet takových staveb roste. S množstvím realizací pasivních domů se ale také ukazují různá rizika spojená s nekvalitním provedením stavby. Na ta jsme se zaměřili.
Pasivní dům je definován velmi nízkou spotřebou energie (spotřeba 15 kWh/m2 za rok), v první řadě jde o dokonalou tepelnou izolaci vnějšího pláště, pasivní dům ale představuje ucelený systém fungování stavby a samotná tepelná izolace nestačí.
Důležitý „kabát“ domu
Stavbu nestačí pouze zateplit, izolace musí při zachování tepelně izolačních parametrů „dýchat“. Například u pláště z polystyrénu hrozí kondenzace vodní páry uvnitř stěny, degradace izolační vrstvy a další vady. V nízkoenergetické výstavbě se proto lépe uplatňuje minerální vlna, jež má z hlediska prostupu vodních par mnohem lepší vlastnosti.
Energie uniká se vzduchem
Podmínkou pro dosažení pasivního standardu je vzduchotěsnost stavby – jak u oken, dveří, tak u dalších konstrukčních prostupů. Do netěsné konstrukce se totiž se vzduchem z interiéru může dostávat množství vodních par, které kondenzují a poškozují stavební prvky.
Vzduchotěsnost se u pasivních domů ověřuje pomocí tzv. Blower door testu, tedy zkoušky průvzdušnosti. Dosažení pasivního standardu klade na vzduchotěsnost vysoké nároky a jejich nesplnění například v minulosti mohlo být příčinou nepřidělení dotace z programu Zelená úsporám.
Úspory díky větrání s rekuperací
Pokud dům dokonale zaizolujeme a zároveň zajistíme jeho vzduchotěsnost, stojíme před další otázkou – jak beze ztrát energie zajistit větrání. Nejefektivnějším řešením problému je větrání s rekuperací tepla. V systému nuceného větrání znečištěný teplý vzduch z interiéru předává energii studenému vzduchu, který přichází zvenčí, moderní rekuperační jednotky dokáží takto udržet až 90 % tepelné energie v domě. Rekuperační jednotky mají nesporné výhody, jejich dodatečná instalace ve starší stavbě ale může znamenat problém. Je také třeba pečlivě zvažovat volbu dodavatele a také počítat s tím, že systém větrání s rekuperací tepla musí projektovat odborník.
Největší nevýhody pasivního domu v bodech
- Hlavním úskalím je nutnost precizního provedení projektu a následné stavby.
- Jako nevýhoda bývá zmiňována i vyšší pořizovací cena. Uvádí se cca 10% navýšení. Zpravidla neodpovídá realitě.
- Typové projekty mohou být levnější, ale… Typové pasivní domy sice již existují, pro řadu zájemců jsou nepoužitelné a často vyžadují úpravy na míru.
- Problém bývá zejména při výběru dodavatele stavby. Osvědčené postupy řemeslníků často narušují skutečnou kvalitu odvedené práce. Těžko je budete přesvědčovat, aby pracovali jinak. V takovém případě je lepší pořídit si kvalitní stavební dozor, který má s výstavbou pasivních domů zkušenosti.
Výhody bydlení v pasivním domě
Jednoznačně největší výhodou bydlení v pasivním domě jsou nízké náklady na vytápění. V neobývaném pasivním domě vnitřní teplota díky kvalitním izolacím nikdy neklesne pod 15 °C. Naopak při standardním provozu se o tepelnou pohodu postará rekuperační jednotka, která také zajišťuje pravidelnou výměnu vzduchu. V pasivních domech proto není nutné větrat okny, to však neznamená, že to není možné. Další výhodou bydlení v pasivním domě je i absence průvanu, který vzniká různými netěsnostmi v oknech a dveřích. Vnitřní teploty v zimě i v létě jsou prakticky konstantní a obejdou se bez nepříjemného kolísání.
Hlavní zásady pasivního domu
- Kompaktní tvar (ideálně čtvercový bez výstupků a výčnělků).
- Tepelná izolace budovy tloušťka dle parametrů budovy cca 20-35 cm).
- Tepelně izolační okna.
- Orientace na jih bez zastínění. Je známo, že jižní strana domu je osazena velkými okny, která se díky slunečnímu svitu využívají jako zdroj tepla.
- Rekuperace tepla z odpadního vzduchu.
- Těsnost budovy.
- Solární ohřev teplé vody.
- Používání úsporných spotřebičů.
Autor příspěvku: REALCITY
REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.
