Dnes tomu období říkáme „čarodějnice“. Stavíme hranice z dřevěných kmenů – čím vyšší, tím lepší – a s první hvězdou zapalujeme ohně. Odkud tento zvyk pochází? Tak, jako mnoho dalších svátků, má prapůvod v několika různých dobách, zvycích národů a náboženství. Všechno dohromady potom semlel čas.
Spousta lidí si jistě pamatuje, že z „čarodějnic“ jsme se nejvíce jako děti těšily na půlnoc – až se přelomí 30. duben v 1. květen a kluci půjdou stavět májku, spíše májky – protože nebyla jen jedna uprostřed obce, ale každý mladík postavil své dívce májku před jejím domem – tajně – a čím vyšší, tím větší byla ráno radost děvčete – kluci se prostě i v této věci předháněli… a dívky se zase rády „dílem toho svého chlapa“ pochlubily. A se dříve chodilo po cestičkách vysypaných vápnem. Ty totiž vedly vždy od kluka k děvčeti, s kterým právě chodil. A protože to třeba zatím tajili, bylo tohle často první veřejné přiznání jejich vztahu.
Jak to bylo dřív
30. duben se nazýval svátkem Beltaine a byl to jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Podle Keltů tímto svátkem začíná světlá polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí naše smysly a dávají nám novou sílu. Aby se mohlo zrodit nové, je však třeba nejdříve zničit staré. To se provádí pomocí ohně. Slovo beltaine znamenalo ve starokeltštině „jasný a zářící oheň“ – proto tedy ohňové rituály. Zapalovaly se dva ohně. Jeden byl mužský, černý a druhý byl ženský, bílý. Muži a ženy pálili u svých ohňů vše staré a nečisté, co se nashromáždilo během zimy, a přijímali novou sílu na nadcházející období. Mezi dvěma ohni se o půlnoci vztyčovala bříza – májka, ozdobená barevnými stuhami jako symbol oslavy plodnosti, růstu a života.
Svátek plodnosti
Ženy slavily svátek ženskosti a plodnosti. Tuto noc neplatily žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Snoubenci a dvojice zamilovaných se vydávali v předvečer svátku do lesů. Měsíc květen se pak následně stával symbolem sexuální volnosti a milostných her. V tomto období se prý uzavírala zkušební manželství na „dobu určitou“ – na rok a jeden den. Pokud svazek nefungoval, partneři se po tomto období rozešli.
Děti počaté na Beltine prý byly velmi šťastné. Z těchto dob nám zřejmě zbyl zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlým stromem.
Křesťanství
Původní slavnosti k oslavě svátku Beltine představovaly pro církev všechno, co se snažila potlačovat – lásku, sex, tanec a zpěv. Také proto se v církevním pojetí změnila tato noc na Filipojakubskou, na počest svátku apoštolů Filipa a Jakuba, a to zřejmě proto, aby mocní světci chránili lidi. Během této noci se totiž měly čarodějnice slétat na kopcích a tam provozovat spolu se silami temnot nečisté a sexuální orgie. Tak se proti čarodějnicím vrcholky kopců blokovaly účelově pálenými ohni. Ty měly osvětlit co největší část krajiny, a tím čarodějnicím překazit jejich plány. Kdyby snad nějaká čarodějnice na kopci u ohně přece jen přistála, mohla být okamžitě v ohni upálena.
Podle germánského obyčeje je tato noc nazývána také Valpuržinou. Bohyně Valpurga prý byla patronkou čarodějnic.
Totalitní snaha
Pálení ohňů spojených s nějakými divnými slovy o čarování bylo solí v očích komunistů, kteří měli snahu veškeré nadpřirozeno zakázat. Ale nedokázali některé zvyky zrušit, a tak ohně čarodějnic překřtili na „ohně míru“ na počest 1. máje – svátku práce – a vše bylo v pořádku.
Nechme si radost
Čarodějnicemi církev nazývala ženy, které většinou pomáhaly ostatním, ale protože vládly pro církev nepochopitelnými znalostmi, snahou bylo jejich vliv eliminovat. Přitom tyto bylinkářky, vědmy se vyznaly v tajích přírody, věděly o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Pomáhaly lidem a ti se jich sice trochu báli, ale zároveň si jich pro jejich znalosti vážili – a můžeme říci, že je i potřebovali. Dnes se opět vracíme k přírodě a jejím darům a snažíme se je využívat v mnoha vědních oborech, ale i v péči o zdraví, tělo, i například v gastronomii.
Máchův lásky čas
Inspirujte se původními zvyky a vyžeňte z domů i hlav v ten den vše minulé a soustřeďte se na přijímání radosti a lásky. Vybrat si můžete například z Irska, kde dodnes vycházejí z dávných keltských obyčejů:
- při Beltaine se urovnávají spory, sjednávají služební a svatební smlouvy i rozvody
- páry bez rozdílu věku se celou noc milují v přírodě
- ráno 1. května lidé zdobí domy a byty čerstvými květinami, natrhanými za úsvitu, staví březové májky a celý den se veselí a hodují
- za rozbřesku se lidé myjí v ranní rose − ženy obličej, aby zkrásněl, muži ruce, aby je měli šikovnější
- napít se před rozbřeskem z pramene přispívá k dobrému zdraví i ke štěstí
- čarovná noc má sílu plnit přání
- kdo touží po miminku, má prý nejlepší příležitost – děti počaté tuhle noc jsou prý celý život šťastné.