Fotogalerie
Vystudoval Okrasné zahradní a Krajinné inženýrství a věnuje se realizaci zahradních a parkových úprav. Procestoval svět, a tak se mohl seznámit s tím, jak to funguje daleko za našimi hranicemi. Neuznává napodobeniny a materiály, které do daného prostředí nepatří. Je zakladatelem Atelieru Flera, jejichž projekty nabízejí vkus, vtip a jedinečnost. A je jedno, zda je o malou zahrádku, terasu, nebo zámecký park! Však také předloni za realizaci střešní terasy vyhráli prestižní cenu Zahrada roku.
Text: Monika Brabcová
Foto: archiv Ferdinanda Lefflera
Co všechno umí a je schopen vytvořit zahradní architekt?
„Zahradní architekt by měl být zejména a především schopen vytvořit pohodu na zahradě majitele, který ho se svým přáním oslovuje. Pro každého právě tu jeho, kterou požaduje. Někdo se potřebuje předvádět před okolím a někdo má zase rád svůj vlastní klid.“
Je možné i ze zanedbaného prostoru vytvořit zahradu snů, nebo takové nabídky odmítáte?
„Často je daleko jednodušší vytvořit pořádnou zahradu ze zanedbaného prostoru, nežli z toho, který je „načapaný“ až hrůza. Odmítám ta zadání, kde „zahrada snů“ neexistuje. Kde nejsou sny. Nebo je já prostě z toho konkrétního člověka s jeho konkrétní osobností neumím dostat.“
Čím se při tvorbě zahrad inspirujete?
„Inspiruje mě každý den. Procházka v lese, po ulici, setkávání s rozmanitými přáteli, navštěvování sousedů i vzdálených kultur. Inspiruje mě život.“
Co bylo ve vašem profesním životě největší výzvou?
„Návrh zahrady mých rodičů při domě, ve kterém jsem vyrůstal. To je výzva. Stojí vás spoustu energie zažitý koncept takové zahrady bořit a přestavovat. V rámci malování tohoto projektu jsem vypil spousta vína.“ (usmívá se)
Pracoval jste na řadě zahraničních projektů, dokonce i v Zanzibaru. Co z vašich zážitků a poznatků vás oslovilo natolik, že jste je použil i při práci u nás?
„Co mě projekty v zahraničí opravdu učí, to je takové to pošťouchnutí, připomenutí, kdy se dozvíte, že všechno může být úplně jinak. Mysleli jste si snad, že realita, kterou tady žijete je ta jediná, nebo dokonce ta správná? Omyl! V Kanadě o vaší „geniální“ a „světoznámé“ technice přesazování stromů vůbec nic neví a vy zas nevíte nic o té jejích a v Africe se zase dozvíte, že spěchat nemá cenu. Cestování v kontextu s pracovními zážitky je setkání s jinou realitou, vždy mi otevře oči a umožní mi uvolnit se. Zapomenout na zažité matrixy, oklepat se a začít hledat nová řešení tam, kde jsem zapomněl, že by mohla být.“
Máte v hlavě nějakou vysněnou realizaci, ke které jste se však ještě nedostal?
„Baví mě New York City, jeho rytmus. Rád bych si se svým týmem vyšvihnul nějaký parčík právě tam. Rád bych si tam k sobě pozval pár tamějších uměleckých bláznů a společně s nimi si tam zablbnul. Na splnění tohoto snu už jsme začali trochu pracovat. Tak se snad hvězdy spojí a podpoří nás.“
Jakou nejkrásnější zahradu jste kdy viděl a čím vás učarovala?
„Budu neskromný, ale nejkrásnější zahradu, kterou jsem kdy viděl, mám momentálně se svým týmem tu čest objevovat v kanadském Novém Skotsku. Tam jsme dostali za úkol navrhnout prostor navazující na velmi současnou a architektonicky vydařenou vilu. Zahrada má hektary a vila má 180 stupňů výhled na tmavě modrý Atlantik. Velká nádhera, velká samota, velká inspirace. Sukcesní prales, který na vilu navazuje je kombinace oceanických větrem vybělených popadaných kmenů, kapradin a neskutečně až surrealisticky zbarvených podrostů různých typů brusinčí a borůvčí. Úkol jsme si tam dali nekompromisní, přísný a naprosto konkrétní: Nezkazit to! Našlapovat polehoučku, potichoučku, všímat si a podpořit a hlavně se chovat tak, aby nikdo nepoznal, že tady zahradníci vůbec kdy byli.“
Jaké vodní prvky jsou u zahrad nejžádanější?
„Určitě biotopická moderní jezera. Tedy designové přírodní koupací bazény doplněné o rostlinnou pobřežní zónu. Vejdou se i do menší zahrady, přinášejí čistý současný design, šmrnc a ke všemu celoročně voňavou vodu. Takové jezero nemusíte zazimovávat, zakrývat, vypouštět. Dělá vám radost po celý rok. Necháte do něj přepadat vodu, doplníte ho osvětlením a klidně i protiproudem. Obecně nemám rád vodní prvky, která s vámi neintereagují. Vody se chci dotýkat, hrát si s ní, vlézt si do ní, ne se na ní jen koukat. To mě nebaví.“ (usmívá se)
S jakým problémem se v praxi nejčastěji setkáváte?
„Napadá mě zděšení klientů, majitelů nad rozpočtem rekonstrukce, anebo realizace jejich zahrádek. Zejména pak, když zjistí, jaké peníze je bude stát kultivace půdy. Jo jo, to se platit nechce. Není to totiž na první pohled vidět. Ale zahrady, které mají dobře zpracovanou půdu a kvalitně zhnusováno, prosperují úplně jinak. Tlačme společně na realitky a developery, ať nám neprodávají pozemky s mizerně zpracovanou půdou. Dokud se tomu nepostavíme, nic nezměníme a pro škudlila bude vždy jednodušší zahrnout pod naší budoucí malebnou zahrádku stavební zbytky, sutě a následně ji překrýt „mrtvou“, neživou struskou. Kvalitní zpracování půdy je sice drahé, ale jde o naprostý základ skvělé zahrady.“
Máte početnou rodinu, žijete v domku se zahradou. Jak vypadá přímo ta vaše zahrada?
„Naše zahrada je skvělá. (směje se) Půlku zabírá koupací jezero, ve kterém moje děti přežily značnou část léta, dále je tu zákoutí s ohništěm, tam končí každá návštěva a dětská party a začínám budovat finskou saunu, abychom si jezera užili také přes zimu. Napříč zahradou si moje žena natáhla akrobatickou slacklinu, na které se všichni učíme balancovat. Na dům se zahrada váže velkou modřínovou terasou. Na zahradě žije jedna psí babička Eliška a jedna psí slečna Bertička. Občas se po zahradě prohání králíci Jiří, Louskáček a Tim a při troše štěstí zde můžete narazit také na želvu Betty a nebo Bibbi. Na zahradě máme veselo!“
Autor příspěvku: REALCITY
REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.
