Změny stavebního práva. Dočkáme se zásadní rekodifikace již v roce 2023?

09.09.2019 /

Stavební řízení – strašák mezi stavebními společnostmi i mezi obyčejnými lidmi. Pokud se v dnešní době chystáte stavět, připravte si zhruba pět let svého času. Tak dlouho činí v některých případech délka stavebního řízení o povolení stavby v České republice. Smutná realita, způsobená roztříštěností právní úpravy, nadměrnou delegací pravomocí nejnižším orgánům státní správy či samosprávy, projevující se až obsedantním odporem k jakékoliv digitalizaci. Ale vypadá to, že změna je v dohledu.

Stavební řízení v České republice je jedním z nejkomplikovanějších procesů probíhajících v rámci výkonu veřejné správy. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, se datuje k počátku tohoto tisíciletí, je proto zřejmé, že nemohl reagovat na výdobytky moderního technologického věku. S rozvojem digitalizace a představami o jednotném místě, kde by mohli občané řešit své záležitosti vůči státu, se již dlouhou dobu vytváří na legislativní orgány tlak, aby byly požadavky, zdaleka nejen všech stavitelů a developerů, reflektovány.

S potěšením jsme pak přijali zprávu, že dne 24. 6. 2019 došlo ze strany Vlády ČR ke schválení věcného záměru nového stavebního zákona, ve kterém je velké množství výše uvedených problémů alespoň částečně řešeno. Vláda zároveň uložila ministryni pro místní rozvoj, aby do 31. 1. 2020 předložila návrh paragrafového znění nového stavebního zákona, a to tak, aby zohledňoval připomínky Legislativní rady vlády a odborné veřejnosti. Jaké jsou tedy stěžejní oblasti, kterými by se měl nový stavební zákon primárně zabývat?

Jednotná agenda

Jak již bylo uvedeno výše, jednou z výtek ke stávajícímu systému povolování staveb je roztříštěnost orgánů nadaných různými pravomocemi. Je pravdou, že nynější existence téměř 700 různorodých stavebních úřadů, disponujících velmi často zcela zásadními rozdíly v odbornosti či interních podmínkách postupů, je pro předvídatelnost a právní jistotu účastníků řízení v mnoha případech katastrofální. Co bez problému povolí na jednom úřadě, může být na jiném neřešitelný problém. Právě tyto skutečnosti reflektuje plánované sjednocení agendy stavebního povolování, přičemž celý proces by měl spadnout pod pravomoc nově vzniklého orgánu státní správy, zcela mimo nynější úsek územní samosprávy.

„1 správní úřad, 1 správní řízení, 1 razítko“

Výše uvedené snahy by pak měly vyústit v jediné řešení, nazývaný pracovně „1 správní úřad, 1 správní řízení, 1 razítko“. Doslova. Věcný záměr nového stavebního zákona hovoří o potřebě sjednocení, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění procesů státní správy, což by mělo bezpochyby jednak vliv na posílení pocitu právní jistoty účastníků řízení a jednak také na transparentnost celého procesu.

Stavební řízení je v dnešní době komplexem různých povolovacích a schvalovacích řízení, jejichž výstupy jsou zákonem předvídaná povolení, více či méně závazná stanoviska dotčených orgánu apod. Představou věcného záměru je sjednocení celého procesu v jedno správní řízení, obsahující všechny nynější povolovací a schvalovací mezikroky, jehož výsledkem by bylo už jen jediné rozhodnutí – o povolení či nepovolení stavby.

A pokud se některý z dotčených orgánů ve stanovené lhůtě (30, ve složitých případech 60 dní) v rámci tohoto jednoho řízení nevyjádří? Je zde plánována fikce souhlasu. Toto už vypadá opravdu slibně. Může to být ještě lepší?

Digitalizace, digitalizace, digitalizace

Ano, téma digitalizace hýbe světem státní správy, avšak prozatím ne v tom pozitivním smyslu slova. Jistě to znáte, v dnešní moderní době je pro některé z nás nepředstavitelné, že pokud jeden státní orgán disponuje ve vztahu k nám nějakým elektronickým dokumentem, tak jak je potom možné, že jej nemůže v rámci své činnosti předat jinému orgánu státní správy, ale musíme jej předkládat opětovně, osobně a nejlépe v analogové formě. A to platí nejen v případě stavebního řízení, zde je však situace mnohdy složitější než v jiných případech.

V rámci řízení o povolení stavby musí účastník disponovat rozličnými dokumenty, ať již projektovou dokumentací, závaznými stanovisky dotčených orgánů či dalšími podklady nezbytnými k rozhodování. Dnešní stav, kdy musí účastník tyto podklady v drtivé většině případů předkládat v analogové formě komplikuje již tak složitý proces stavebního řízení.

Proto je součástí věcného záměru nového stavebního zákona také představa o postupné, později však plné, digitalizaci stavebního řízení, která by zjednodušila sdílení, případné opravy a doplnění všech dokumentů, které jsou pro úspěšné udělení stavebního povolení nezbytné. Jedná se tak o další stěžejní bod plánované úpravy, který by mohl ve spojení s těmi předchozími znamenat opravdovou revoluci na poli stavebního řízení. Dle posledních zpráv z legislativních orgánů bychom se mohli schválení podoby nového zákona dočkat už v roce 2023.

Jak je na tom ČR v porovnání se světem?

Světová banka ve svém každoročním zhodnocení ekonomické situace ve světě přistoupila v roce 2019 k hodnocení několika kritérií rozhodných pro rozvoj podnikání ve 190 zemích světa. Dle jejích zjištění byla v roce 2019 Česká republika na 156. místě v kategorii rychlosti a efektivity vyřízení stavebního povolení. Za Českou republikou se tak v tomto pomyslném žebříčku usadili už jen státy jako Etiopie, Rovníková Guinea, Haiti či Libérie. Naopak efektivnější procesy pro udělování stavebních povolení mají například v Nigérii, v Panamě či na Filipínách.

Dotčené orgány v ČR

Při procesu schvalování stavby v ČR musí stavebník v některých případech jednat až s 20 úřady a dalšími 50 dotčenými orgány. Mezi tyto dotčené orgány patří například krajské hygienické stanice, památkové úřady či hasičské záchranné sbory.

Udělení dodatečného stavebního povolení

Je obecně známou skutečností, že v minulosti bylo možné požádat o vydání tzv. dodatečného stavebního povolení pro stavbu, jejíž výstavba byla zahájena bez uděleného povolení. Tento postup byl a stále je u některých subjektů poměrně běžný, neboť pouze u malého množství staveb došlo na základě předmětného řízení k jejich odstranění. Pro tyto stavebníky tak bylo výhodnější začít s výstavbou ihned a povolení pod nevysokou sankcí obdržet později. Věcný záměr nového stavebního zákona však počítá s tím, že v případě, že dojde ke zjištění tzv. černé stavby, automaticky úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Možnost udělení dodatečného povolení zde již tedy nebude.

Mgr. Pavel Malatinský
SEDLAKOVA LEGAL, s.r.o.

Autor příspěvku:

REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Google+