Jak je to s právem bránit svůj majetek? Oplotit pozemek je projevem vůle vlastníka chránit svůj majetek. Přesto každý pozemek v soukromém vlastnictví oplocen být nemusí. Dokonce existují případy, kdy být ani nemůže. Proč je dobré znát prováděcí vyhlášku ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území? A jak se v ní vyznat, co je správně a co špatně?
Kdy je oplocení nařízené
Právě ona vyhláška, o které se zmiňujeme v úvodu, určuje, které pozemky musí být oplocené a které nikoli. Prvním pravidlem je, že oplocené musí být pozemky se stavbami, které mohou nepříznivě působit na životní prostředí. Jde obzvlášť o stavby nebo podniky určené pro výrobu s nečistým provozem, spadají sem i čistírny odpadních vod nebo asanační podniky.
Další takovou skupinou jsou stavby a prostory, které je potřeba chránit před okolními vlivy, jako např. podniky určené na výrobu potravin. Stejně tak do této kategorie spadají i stavby nebo pozemky, kde je nutné zamezit volnému pohybu zvířat nebo osob. V neposlední řadě je třeba oplotit stavby, které je nutné chránit před vstupem neoprávněných osob, kam spadají jaderná zařízení nebo nejrůznější regulační a měřící stanice.
Kdy být oplocení pozemku nesmí
Stejně jako právní předpisy stanovují, kdy je pozemek či budovu třeba oplotit nevyhnutelné, fungují právní předpisy i obráceně. Povinnost, které pozemky být oplocené nesmí, stanoví např. § 32 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, v platném znění, který „zakazuje oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa”. Existují však výjimky, jako ostatně všude. Tohle nařízení se například netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farem, kde se chová zvěř, apod. Jiný právní předpis vyplývá z ustanovení § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. I tady platí zákaz oplocení aktivních vodních zón záplavových území. Což je zcela pochopitelné.
Co platí pro klasické pozemky
Podle předpisů nesmí oplocení pozemku svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby. Stejně tak by nemělo nijak omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Další podmínkou je, že plot nesmí ohrožovat bezpečnost osob, stejně jako účastníků silničního provozu nebo zvířat.
Oplocení a tzv. volný průchod
Umístit na svém pozemku oplocení omezuje také tzv. volný průchod. Toto určuje § 63 odst. 2, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten stanoví právo každého na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, v případě, že tím nezpůsobí jakoukoli škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje–li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.
Plot v záplavových územích
V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně. Platí také, že oplocení pozemku se musí dát snadno demontovat, nesmí mít pevnou podezdívku a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.
Plot mezi rodinnými domy
Problém může nastat mezi vlastníky sousedních pozemků rodinných domů. Stavět či nestavět plot? Tady totiž povinnost neexistuje. Nevyplývá z žádného právního ustanovení. Proto záleží pouze na vzájemné dohodě, jestli plot vlastníci postaví, či nikoli.
Autor příspěvku: REALCITY
REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.
