Kromě legislativních změn, o kterých vás pravidelně informujeme, se na nás řítí i další změny. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo v březnu návrh věcného záměru zákona o poskytování služeb realitních zprostředkovatelů. Tento návrh byl prezentován v souladu se zadaným Plánem legislativních prací vlády na rok 2015.
Co je jeho cílem? Jde o to zjistit celkový pohled na současný stav podnikání realitních kanceláří, jehož závěry mají posloužit jako podnět pro legislativní změny. Vyspecifikovány byly přitom 4 hlavní problémové oblasti.
- Volný vstup subjektů na realitní trh a jejich nízká nebo chybějící odborná způsobilost, neopomnělo se ani na nízkou konkurenceschopnost v rámci evropského trhu.
- Neúčinná ochrana práv spotřebitelů a nedostatečný dohled a kontrola nad realitními zprostředkovateli.
- Absence definice rozsahu poskytovaných služeb a náležitostí zprostředkovatelských smluv.
- Posledním bodem byla nedůvěra spotřebitelů v realitní služby a nízká prestiž realitních zprostředkovatelů.
Z nejrůznějších setkání odborné veřejnosti je patrné, že jde skutečně o palčivé otázky současného stavu realitního sektoru. Všichni proto bedlivě sledujeme s velkým očekáváním jednotlivá konkrétní navržená opatření. Ta by měla připravit základní parametry, právní prostředí nevyjímaje, pro výkon realitního zprostředkování. Tématem číslo jedna byla také zvýšená ochrana spotřebitele a neopomnělo se ani na zvýšení důvěry v realitní zprostředkovatele. Před předložením návrhu se proto velmi detailně sledoval a zkoumal aktuální stav realitního trhu nejen u nás, ale také v členských státech EU.
Informace z MMR
Návrh věcného záměru zákona byl připravován ve spolupráci s pracovní skupinou, jejímž hlavním cílem bylo analyzovat a vyhodnotit možné varianty úpravy činnosti v oblasti realitního zprostředkování. Členy této pracovní skupiny jsou nejen zástupci ostatních resortů, ale také zástupci z řad odborné veřejnosti.
Jak je to v zahraničí
Ve většině evropských zemí mají realitní zprostředkovatelé nastavena pravidla pro svou činnost zákonnými předpisy, které obvykle řeší nejen podmínky pro zahájení podnikání (odborné a profesní předpoklady), ale i samotný výkon činnosti (podmínky nakládání s finančními prostředky klientů, zákonné pojištění apod.). Česká republika se v tomto ohledu proto řadí spíše mezi výjimky. Analýza Ministerstva pro místní rozvoj v rámci posuzovaných zemí prokázala, že Česká republika se řadí společně s Rumunskem, Španělskem, Nizozemskem a Lotyšskem mezi 5 zemí, které nemají činnost realitních zprostředkovatelů legislativně upravenou (s výjimkou některých obecně platných předpisů). Zároveň má Česká republika ze všech zemí v uvedeném přehledu nejvyšší počet realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel.
Co se s návrhem děje nyní
V únoru proběhlo vnitřní připomínkové řízení, tzn. v rámci MMR. Po obdržení a vypořádání obdržených připomínek byl materiál předložen ke schválení do porady ministryně, a po tomto kroku byl dne 24. 3. 2015 návrh věcného záměru zákona rozeslán do meziresortního připomínkového řízení.
V tomto meziresortním připomínkovém řízení se k materiálu vyjadřují všechny ústřední orgány státní správy (zejména všechna ministerstva), dále pak kraje, Svaz měst a obcí, odbor kompatibility Úřadu vlády a případně další správní orgány, profesní, zaměstnanecké (např. odbory) i zaměstnavatelské organizace. Celé znění si můžete přečíst na webu MMR.
Požadavky na odbornost realitních zprostředkovatelů jsou v jednotlivých zemích nastaveny rozdílně i s ohledem na to, jaké kompetence jsou jim svěřeny. Jsou také stanoveny obecné podmínky pro poskytování realitních služeb – např. zletilost, svéprávnost, bezúhonnost, bezdlužnost. Společným znakem je povinnost sjednání pojištění profesní odpovědnosti, finanční záruky nebo jejich kombinace.