Pasivní domy existují zatím jen velmi krátce. I když se s jejich výstavbou v praxi setkáváme stále častěji, je jich v naší republice jen malé procento. Proto se mezi lidmi o tomto typu bydlení šíří celá řada mýtů, které vám vyvrátíme.
Označení pasivní dům je pouze marketingový slogan
Označení pasivního domu je pouze marketingovým sloganem jen v případě, že se za pasivní dům vydává stavba, která nesplňuje kritéria pasivního bydlení. Označení pasivního domu není žádným spekulativním označením – vše okolo pasivních domů je věda. Skutečné pasivní domy mají svůj certifikát, který vychází ze standardů německého Passivhaus Institutu. Existují přitom také jiné standardy pasivních domů – jako například TNI 73 0329 (30), který v Česku používá program Zelená úsporám. Některé domy, které splňují tato kritéria, ale nemusejí být pasivními ve smyslu pravidel Passivhaus Institutu.
V pasivních domech není nutné topit
Zázraky se nedějí, a také v domech postavených v pasivním standardu se v zimě topí, i když vše funguje trochu jinak, než v případě jiných obydlí. A hlavně není nutné topit příliš vydatně – a to zejména díky silným tepelným izolacím na všech frontách – u pasivních domů jsou všechny prvky fasády i dveře s okny uzpůsobeny speciálním požadavkům pro pasivní standard – například okna mají většinou trojité zasklení, lépe izolují. Menší nároky na vytápění mají pasivní domy také díky možnosti šetrného větrání – rekuperaci. I když je v pasivních domech možné větrat otevřeným oknem, zejména v zimě je kvůli minimalizaci tepelných ztrát doporučeno používat rekuperaci. Jde o systém, kdy se teplý vzduch proudící směrem z interiéru budovy ven využije k ohřátí čerstvého vzduchu nasávaného zvenčí. Vše přitom pochopitelně probíhá bezkontaktně, takže dovnitř proudí vzduch, který je čerstvý a pouze ohřátý.
V pasivních domech je kvůli přísným standardům a malým oknům tma
Domy v pasivním standardu nejsou žádnými bunkry s opevněním proti vnějším povětrnostním vlivům. Většinou působí velmi civilně, odlehčeně až moderně. I interiéry jsou zpravidla dostatečně prosvětlené. Dokonce by bylo v rozporu s ekologickou filosofií pasivních domů, kdyby v jejich interiérech byla tma a bylo nutné i přes den používat umělé osvětlení. Součástí pasivních domů jsou v mnoha případech použita velká francouzská okna. Naprosto v souladu s filosofií nízkých tepelných ztrát a vysokých zisků bývají rozsáhlejší prosklené plochy orientovány jižním směrem.
Stavět v pasivním standardu se nevyplatí
Domy v pasivním standardu se skutečně vyplatí, i když k přesným číslům se dobereme jen velmi složitě. Abychom přesně spočítali, do jaké míry se pořízení pasivního domu skutečně vyplatí, museli bychom nejprve znát dobu životnosti těchto domů, abychom efekt potenciální úspory započetli do celého období, kdy bude pasivní dům sloužit. Domy tohoto druhu se přitom staví velmi krátce, a tak zatím jen stěží odhadneme, jak budou všechny materiály a stavební prvky vypadat za deset či dvacet let. Evidentní je nicméně skutečnost, že například konstrukce pasivních domů je velmi dobře chráněna díky silné vrstvě izolací.
Znamenají pasivní domy velké riziko v případě požáru?
Pasivní domy se v současnosti staví v souladu s aktuálně platnými předpisy. Všechny materiály musí být řádně otestovány a certifikovány. I když se při stavbě použijí potenciálně rizikové materiály jako sláma a dřevo, jejich aplikace probíhá tak, aby bylo riziko rychlého šíření požáru eliminováno. Velkým problémem nemusí být ani použití polystyrenové izolace. Dokonce nehrozí ani ekologická katastrofa. V praxi to vypadá tak, že polystyren je díky svým izolačním vlastnostem skutečně ekologickým výrobkem a energie potřebná pro jeho výrobu se vrátí již za dva měsíce po instalaci na budovu. Významné riziko nepředstavuje ani případný požár polystyrenu. Při hoření vzniká kysličník uhelnatý ve slabých koncentracích, takže i kdyby začal hořet pasivní dům, na jehož stavbě byla použita silná vrstva polystyrenu, případný nechtěný požár nemusí nutně znamenat ekologickou katastrofu.
I když je podle fyzikálních zákonů hořlavé naprosto vše, jen při různých teplotách, méně hořlavou alternativou oproti polystyrenu je čedičová vata. Tento materiál začíná měknout při teplotě 750°C. Výhodou čedičové vaty ve srovnání s polystyrenem je, že tento materiál lépe dýchá. Variantou může být i izolace ze skelné vaty. Obě patří v rámci rozlišení stavebních standardů do kategorie A nehořlavých materiálů.
Autor příspěvku: REALCITY
REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.
