Nový trend. Developeři přestavují památkové budovy na byty

13.03.2018 /

Na územní plán v Praze se čeká. A stejně tak čekají i developeři na mnohé schvalovací procesy, které se protahují. Hledají si cestu, kudy to jde. A tak pravděpodobně vzniká nový trend v nové výstavbě. Předělat památkově chráněnou budovu na byty. A nejen v Praze.

Jedním z příkladů je památkově chráněná budova jinonického zámečku v Praze 5. Ta je jednou z mnoha staveb na území hlavního města, která se dočká díky developerům své rekonstrukce. V současném areálu, který tvoří raně barokní zámeček a zemědělské budovy ze 17. století, vzniknou v největší míře bytové jednotky. Obnovy se dočká i místní pivovar, který zanikl koncem 19. století. Podobné stavby však vznikají i v jiných městech České republiky. Třeba v Brně.

Historických objektů k rekonstrukci je dost

O nedostatek historických budov, ze kterých by mohly vzniknout podobné projekty, se developerské společnosti bát nemusí. Tedy především ti v Praze. Zde jsou k mání v hojném počtu. Úplně nejvíce jich je v samém historickém srdci Prahy. A firmy dobře ví, proč se jim tyto rekonstrukce vyplatí. Zisk z prodeje zrekonstruovaných bytových jednotek je opravdu obrovský. A zdaleka nejde o nějaké velkometrážní byty. Jde tu především o exkluzivitu lokality, ve které jsou ceny za metr čtvereční na astronomických hodnotách.

Činžovní domy jsou horké zboží

Převážná většina těchto zmíněných rekonstrukcí je realizována v činžovních domech. Důvod je prostý. Nejsou totiž nezbytně památkově chráněné. Ale originální rezidence najdete i mimo centrum hlavního města. Příkladem za všechny je projekt od společnosti Skanska Reality, která v roce 2017 dokončila unikátní Hendlův dvůr. Ten vznikl z původního Šáreckého dvorce.

Kdo tyto byty kupuje

Budete se divit, ale mezi kupci těchto nemovitostí zdaleka nepřevažují movití cizinci. Stačí se zeptat developerů samotných, ti své klienty znají dokonale. A jaká je tedy odpověď? Většinu bytů si koupí lidé, kteří mají nějaký vztah k dané lokalitě. Pokud jde o prestižní lokalitu např. v centru, najde se jisté procento movitých lidí, kteří si zde pořídí byt nebo byty. Jejich záměr bývá velice často investiční, nikoli pro vlastní potřebu. Věková kategorie těchto kupujících je zcela logicky vyšší než u klasických projektů, neboť koupě vyžaduje vyšší obnos peněz. Mladé rodiny na takové investice zpravidla neseženou finance ani prostřednictvím hypotečních úvěrů. Věkový průměr kupujících v těchto lokalitách se pohybuje okolo 45 let a výše.

K prodeji jsou i netypické stavby

A zájem o historické stavby nutně nekončí pouze u činžovních domů nebo starých statků. Ke koupi se záměrem následné rekonstrukce jsou třeba i vodárenské věže apod. Ať už developer, nebo člověk, který si chce zrekonstruovat podobnou stavbu, všichni musí dodržovat pravidla týkající se památkově chráněných budov. Laicky řečeno – nemůžete si stavbu úplně přestavět k obrazu svému. Ale na celé řadě věcí se lze domluvit a řešením bývají často i kompromisy. Ty musí dělat samozřejmě i samotní developeři.

Jak přestavit památkově chráněnou budovu

Máte-li záměr přestavět památkově chráněnou budovu, může vám pomoci podrobný průvodce, který najdete na webových stránkách Národního památkového ústavu. Pokud se na vás vztahuje jakákoli forma památkové ochrany (jde o kulturní památku movitou i nemovitou, o nemovitost v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu), zde v jednotlivých krocích zjistíte, co vlastně po vás bude kdo – a také proč – chtít. Dozvíte se také, kdo se skrývá pod termínem „památkáři“ – že to jsou jednak odborníci působící na jednotlivých pracovištích Národního památkového ústavu, jednak pracovníci magistrátů a městských úřadů – a jaké jsou jejich pravomoci. Velice podrobně je zde popsáno, čeho všeho se vyvarovat v konkrétních případech, třeba při jednání o konkrétních věcech s úředníky apod. Více na www.npu.cz.

Při rekonstrukci památkově chráněné budovy investoři či majitelé nejčastěji řeší fasádu, okna, dveře, brány a samotnou konstrukci. Vždy je lepší se dobře informovat dopředu, než se do čehokoli s vervou pustíte.

Autor příspěvku:

REALCITY je největším vydavatelstvím v ČR zaměřeném na realitní trh. Jeho produkty působí na českém trhu již od roku 2001, je provozovatelem portálu www.realcity.cz a specializuje se na periodika určená pro profesionály v oblasti nemovitostí. V České republice vydává celkem 2 regionální tituly. Od roku 2017 je součástí českého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.

Google+